Doučování má smysl

Doučování má smysl

Již od roku 2016 doučujeme děti ze sociálně slabých rodin. Projekt stále pokračuje a my jsme rádi, že vidíme smysl v našem konání. Nyní si dovolím trochu z historie, abychom si osvětlili, jak jsme tenkrát začínali.  V září roku 2016 odstartoval pilotní projet doučování hrazený v rámci projektu SMFM. V té době jenom pro část Válcovem plechu a blízkého okolí. Doučování probíhalo pro 21 dětí.  Pro velký zájem ze strany rodičů a také proto, že si uvědomuje, že tato činnost je potřebná jsme se rozhodli projekt uskutečnit také v roce 2017.

S nabitými zkušenostmi jsme se pustili do práce. V průběhu roku došlo ke změně a od září 2017 probíhá doučování v celém  Frýdku - Místku. Za celý rok 2017 doučovatelé odučili neuvěřitelných 1116,39 hodin. Celkem se věnovali 44 dětem.

Rádi byste také nabídli své zkušenosti, pomoc a sami sebe těmto dětem. V současné chvíli hledáme doučovatele. Více se dozvíte zde... Pokud Vás nabídka zaujala neváhejte se nám ozvat.

A jaký mají názor doučovatelé na doučování? Zeptali jsme se jich na to a zde jsou jejich odpovědi. 

Co Vás přimělo k rozhodnutí stát se doučovatelem/doučovatelkou?

Každého motivovalo něco jiného, proto aby se stal doučovatelem. Jeden z nich zareagoval na tuto otázku takto: „Tuto příležitost jsem pochopil jako osobní výzvu poznat lidi a především děti.“

S jakými pocity vstupovali doučovatelé do rodiny?

Jednalo se převážně o očekávání, zvědavost a odhodlání se nenechat ničím odradit. Někteří vstupovali do rodiny s  pocitem výzvy a odhodlání zvládnout úkol a nenechat se ničím ani nikým překvapit. Jedna doručovatelka to zhodnotila takto: „Věděla jsem, že se opět naučím novým věcem a naopak, předám i kus ze sebe.“

Jaká byla Vaše očekávání, případně obavy?

Obavy byly hlavně z toho, že se jedná o něco nového, něco s čím jsme se ještě nesetkali. Odpověď jednoho z doučovatelů byla:  „Obavy jsem měl z toho, jak se v rodině ke mně zachovají, ale tato obava se mi ihned vyvrátila.“

Co doučovatele překvapilo?

Především to bylo to, že děti jsou milé, slušné a nechají si poradit. Na jednu stranu to byla bezprostřednost a srdečnost dětí, na druhou stranu vděčnost rodičů, ale i dětí, že mají doučování. Jedna z doučovatelek řekla: „Mile mě překvapila vstřícnost rodičů a pokora dětí. Vždy jsou připraveny k doučování a snaží se pochopit vše, co jim říkám. Není to jen o učení, ale především o důvěře a vzájemném porozumění.“ Doučovatelé také hovořili o tom, že do doučování se snaží také zapojit dle svých možností také rodiče.

Chtěli byste doučovat, jenom nevíte, jestli to zvládnete? Podívejme se na to, co vzkazují doučovatelé  zájemcům z řad doučovatelů?

S.: „Pro mě osobně je doučování dětí velká zkušenost a jsem ráda, že mohu pomoci těm, kteří to potřebují. Snad alespoň maličkým dílem přispěji ke zlepšení jejich situace. A tohle mám vždycky na mysli, když jedu za dětmi….

H.: „Běžte do toho. Zbavte se často nesmyslných předsudků, a obrňte se dostatečným množstvím trpělivosti.

R.: „Doporučuji všem vyzkoušet tuto výbornou zkušenost, která vám otevře oči a zbourá předsudky. Děti, i když jsou ze sociálně znevýhodněných rodin, jsou pořád dětmi a váš čas si náležitě ocení. Někdy začátky nebývají jednoduché, ale stačí jen udělat první kroky a chytnete jistotu a rovnováhu :)

J.: „Nemějte obavy a jděte do toho. Obohatí to nejen váš život, ale i život ostatních dětí. Buďte upřímní a sami sebou. Staňte se na okamžik malými dětmi a brzy pochopíte i jejich svět.“

O.: „Jděte do toho!“

Š. „Pokud můžete, učte!“

Tímto bych chtěla poděkovat všem doučovatelům, kteří pravidelně docházejí do rodin a pomáhají dětem při přípravě do školy. Myslím si, že doučování má své místo ve Frýdku – Místku a je to jedna z cest, jak dětem pomoci a podpořit je.

Lenka Šebestová