Lenka, Martin a fotosoutěž MŮJ SVĚT.

Lenka, Martin a fotosoutěž MŮJ SVĚT.

Pracovníci terénní služby Rebel Lenka Rusz a Martin Paľov opět získali ocenění v celorepublikové charitní fotosoutěži Můj Svět. Lenka získala druhé místo v kategorii „Svět kolem nás“ a Martin první místo v kategorii „Jak to vidím já.“ To, jak oba vnímají svět focení, nám přiblížili v krátkých komentářích.

Svět kolem Lenky

2. místo v kategorii Svět kolem násPřed dvěma roky mi na mail přišel plakát s pozvánkou o účasti ve fotografické soutěži Můj svět. Moc nefotím na tu mojí „šunku,“ ale v albu se našlo pár zajímavých fotografii, které mě přesvědčily o tom, že bych to aspoň mohla zkusit. Fotky se odeslaly a po nějaké době přišel mail s množstvím textu, ve kterém jsem hledala odpověď, jak to teda dopadlo. Druhé místo? Yes! Martin se taky těšil zdárným umístěním. A tak jsme zkusili i letošní ročník. No a vyšlo to. Druhé místo se mně nějak drží. Stejně jak minule, i v tomto roce jsem dostala anděla. Teď jsou na poličce v kanceláři dva. Samotnému mu bylo smutno. Aspoň se můžu chlubit tím, že jsem taky dostala cenu anděla, i když v jiné soutěži. Čím fotím? Telefonem, který nosím po kapsách. Proč? Věřím, že každý z nás sem tam zpozoruje něco, co stojí za zvěčnění. Úšklebek, stín, krása přírody nebo rozlité mléko. V terénu se dostávám často do takových momentů, kdy tahám z kapsy ten můj „ájfon“ a snažím se uchytit to, co vidí oko. Často se mi to nepodaří.  Jasný kontrast (cca) 160 pixelů a mých 13 kapesních. Foťte vážení! Při pohledu na své úlovky z terénu, se mi vybaví krásné vzpomínky, které mi nikdo z mé hlavy nevymaže. Což mi nezaručí můj kapesní „ájfon.“ Na chvilku se zastavte, rozhlédněte se kolem sebe, pozorujte detaily a to, co vám „cvrkne do nosu“ zvěčněte jedním klikem. No a pak se možná najde někdo, koho tato momentka zaujme a ocení Vás.

 

Jak to vidí Martin

1.místo v kategorii Jak to vidím jáNevím, jestli dovedu o focení dostatečně odborně mluvit. Jsem totiž amatér a fotím jenom příležitostně. K tomu používám pouze svojí vnímavost k okolí, ve kterém se pohybuji a telefon, který okamžik následně dokáže zachytit a to v relativně dobré kvalitě.  Musím však uznat, že nebýt soutěže, asi fotky nepořizuji. Je to pro mě určitá motivace, ani ne s cílem zvítězit, spíše nechat své záběry zhodnotit týmem odborníků. To, že jsem byl i letos oceněný, je pro mě vzkaz, že můj pohled přes objektiv má určitou vypovídající hodnotu. Taky mě těší že, několik mých dalších fotek si našlo své místo na této putovní výstavě a to i přesto, že se v první trojce neumístili. Sám na sobě si všímám, že od určité doby více fotím a že na svět koukám i z pohledu fotografa, který chce daný okamžik zachytit.