Díky odsouvání termínu otevření Centra duševního zdraví a následného „ztrácení“ již vybraných pracovníků, jsme tento týden měli již čtvrté výběrové řízení za poslední rok. A přicházejí další překážky v podobě vládních opatření kolem koronaviru – omezený pohyb obyvatel, zákaz shromažďování. V této chvíli se hodí flexibilita našeho malého, nápady sršícího, pozitivně laděného týmu, který se jen tak nevzdává. Nabídli jsme přihlášeným zájemcům pracovní pohovor v podobě online interview. No, bylo to zábavné. Na obou zúčastněných stranách přibyly rozpaky z nezvyklého způsobu provedení, k již tak běžnému adrenalinu výběrových řízení.
A ačkoli jsme sice flexibilní, nejsme příliš technicky zdatné. S instalací skypu nám naštěstí pomohl náš IT Ondra – děkujeme. Měly jsme si ho pozvat rovnou na celé výběrové řízení… Půl hodiny před zahájením prvního hovoru přestal jít internet. Ten se nakonec po 20 minutách umoudřil. Těžko říct zda následkem našich technických intervencí nebo jen silou našeho zbožného přání. ÁÁÁ paní už volá… a jak se to zvedá ten hovor? Při prvních tónech vyzvánění skype volání se na našich třech tvářích objevil poťouchlý úsměv, třemi hlavami proletěla stejná vzpomínka – nový film „V síti“. Jedna začala v tu ránu procítěně prozpěvovat melodii „Je doma máma, nebo Ti můžu zavolat?“ Další pronesla nevinně: „ A nevadí, že mi je dvanáct?“ Salva smíchu – no nevím, jestli to ustojíme s vážnou tváří!
U druhé otázky nám zkolaboval notebook – naštěstí byla jen špatně zapojená baterka, takže po pár minutách byl zase uveden do provozu. Bohužel jen částečně. Místo paní, se kterou jsme komunikovaly, jsme mluvily s bílým rámečkem na obrazovce. Což byl zvláštní pocit a vyvolával u nás úsměvy, které jsme radši vysvětlily, říkali nám ve škole, že je důležité být otevřený a transparentní při komunikaci s lidmi. Po pár dalších minutách se skype zaktivizoval a zobrazil aspoň nás- no, to jsme zrovna vidět nepotřebovaly :-D Naštěstí nám nakonec, ke konci prvního rozhovoru, bylo dopřáno i zahlédnout na obrazovce dotyčnou, se kterou jsme si už půl hodiny tak pěkně povídaly.
Říká se, že konec dobrý, všechno dobré. My máme vybráno a těšíme se na novou tvář na ZOOM (v CDZ), takže jsme s výsledkem spokojené :-)