6. března 2025 Aktuálně u nás

Okýbachi potěšili klienty z Denního stacionáře a Majáku

Kdo ve středu v dopoledních hodinách procházel kolem oken Denního stacionáře v Paskově, mohl zaslechnout zvuk netradičních písní, doprovázených hrou na nejrůznější akustické nástroje. Za klienty zavítalo originální akustické duo Okýbachi, které přišlo zpestřit svou hrou a milým slovem dopoledne nejen klientům denního stacionáře, ale i klientům Majáku, kteří na koncert spolu s pracovnicemi do Paskova dorazili.

Kdyby se někdo snažil popsat styl hudby vystupujícího dua, nebyl by to vůbec snadný úkol, protože by musel zabrousit do všech možných žánrů, jako jsou folk, rock, reggae, ale i meditační hudby aj. V písních, které byly převážně v češtině, zaznívala občas i slova anglická a velmi často další všemožné akustické zvuky. Témata, která v písních zazněla, byla rovněž velmi pestrá - od těžkého ranního vstávání, vztahu mezi mužem a ženou, skrytých vášní v člověku, až po nahlédnutí do lašské duše, život na Kubě s Piña Coladou v ruce, atd. Písně byly podány rovněž netradičním způsobem za pomocí různých nástrojů, jako je buben daf, ukulele, sundrum a rovněž s využitím jednoho z nejstarších hudebních umění na světě, při kterém se k vytváření zvuků používá vlastní tělo.

Když už vypadalo, že koncert se chýlí ke konci, jeden z umělců, René Galvas, který je zároveň autorem většiny písní, rozdal klientům drobné nástroje, které mnoho z nich ale nevidělo poprvé. Setkali se s nimi již v rámci projektu muzikoterapie, který v denním stacionáři již několikrát proběhl pod vedení výše zmíněného umělce.  

A že se vystoupení klientům denního stacionáře i Majáku líbilo, šlo rozeznat ze spokojených a radostných výrazů tváří během koncertu i z neustálého pohybu, kterým na svých křeslech a židlích hudbu klienti doprovázeli. Pro mnoho z nich přeci jen bylo nejzajímavější využití netradičních nástrojů muzikanty, jak zmínil např. pan Aleš z Majáku, který oceňoval hru na hand pan.

Na konci si všichni společně zazpívali a nástroji doprovodili známou píseň, jedinou převzatou od jiných autorů, Život je jen náhoda. Tím za velkého aplausu skončilo vystoupení, které klientům i pracovníkům obou služeb zpříjemnilo březnové dopoledne.

Při potlesku pak zaznělo nejen přání autorů: „Hodně zdraví, štěstí, mějte se krásně a rádi zase přijedeme,“ ale i přání jedné z klientek denního stacionáře: „Ať vás dále navštěvují ty múzy, které potřebujete.“