Zobrazit fotogalerii

16. října 2025 Aktuálně u nás

Snoezelen – místo klidu a smyslového vnímání v Denním stacionáři Paskov

V Denním stacionáři Paskov mají klienti možnost zažít něco výjimečného – Snoezelen, neboli multisenzorické prostředí (MSE). Jde o speciálně upravenou místnost, která prostřednictvím světel, vůní, zvuků, hudby a dotykových podnětů nabízí prostor pro odpočinek, zklidnění a harmonii smyslů. Tento koncept vznikl v 70. letech 20. století v Nizozemsku a původně byl určen pro osoby s mentálním či tělesným postižením. Dnes se však s úspěchem využívá i u seniorů, dětí, osob s autismem a v podstatě u všech, kdo potřebují na chvíli zpomalit a naladit se sami na sebe.

„Člověk se uvolní, zapojí všechny smysly, a přitom nespí; vnímá, prožívá, aktivně odpočívá,“ popisuje průběh aktivity vedoucí služby Mgr. Marcela Piskořová.

Jak si představit takové místo? Místnost Snoezelen je vybavená bublinkovými válci, optickými vlákny, projektory, aroma lampami i pohodlným gaučem. Nechybí ani drobné pomůcky, jako jsou levandulové pytlíčky, kameny, peříčka, kaštany nebo látky různých struktur, které podporují vnímání dotyku. Mnohé z těchto pomůcek si klienti vyrábějí sami, což přináší další rozměr tvořivosti a zapojení.

Prostředí působí samo o sobě velmi relaxačně, nicméně hodně záleží na člověku, který program vede – v případě Denního stacionáře na paní Marcele Piskořové a její kolegyni Petře Šikulové, které prošly školením, získaly certifikát a dokážou do každé hodiny vložit nápad i osobní přístup.

Každá snoezelenová hodina má své téma, například Poušť, Slunce či jiné. Pro zaměstnankyně Charity bylo tentokrát v rámci projektu Charita sobě připraveno téma Orient. „Prožívaly jsme orientální atmosféru, cítily vůni koření, naslouchaly orientální hudbě a mazaly se olejíčkem s typickou vůní. Překvapením pak byl orientální trh – se zavřenýma očima jsme poznávaly čichem různé druhy koření. Byl to krásný zážitek, který zapojil všechny smysly,“ doplňuje jedna z účastnic. Všechny se pak shodly, že po hodině strávené v místnosti se cítily uvolněně, zrelaxovaně a klidně.

V Denním stacionáři se sezení konají přibližně jednou až dvakrát měsíčně.
„Není to metoda pro každého, ale ti, kteří ji navštěvují, se sem rádi vracejí. Snoezelen jim dává nejen možnost odpočinku, ale i důležitý čas, který jim věnujeme,“ dodává Marcela Piskořová.

Využití této metody se stále rozšiřuje a záleží především na kreativitě pracovníků, jaké podněty a témata do prostředí zařadí. Jak říká vedoucí stacionáře: „Je to prostor pro fantazii a zklidnění s cílem zapojit, probudit a posílit smysly člověka. A možná právě ten klid a pozornost, kterou zde člověk dostává, je tím nejcennějším.“