5. února 2025 Aktuálně u nás

Trénování paměti jako dobře investovaný čas

Představte si, že stojíte v místnosti plné lidí, někdo vás osloví jménem… a vy si nemůžete vzpomenout, jak se jmenuje. Anebo když zapomenete, kde jste položili klíče, mobil, a jiné důležité věci k životu. A spousta dalších situací, které zažívá asi každý člověk a které nám připomínají, jak to s naší pamětí bývá někdy obtížné. Své o tom mohou vyprávět zejména senioři, kteří si snad nejvíce uvědomují, že jejich paměť pomalu nebo i rychlejším tempem slábne. Obecně se proto doporučuje, aby se člověk snažil svou paměť udržovat co nejdéle vitální, a i v pozdějším věku využíval funkce mozku, který dokáže v jakémkoliv věku vytvářet stále nová nervová spojení.

Již třetím rokem Charita Frýdek-Místek spolupracuje s paní Marií Göttlicherovou, která se na trénink paměti zaměřuje a nabízí semináře na toto téma. Programy byly v tomto roce nabídnuty klientům Domova pokojného stáří, Charitní odlehčovací služby a Denního stacionáře v Paskově. Samotný trénink paměti probíhá interaktivním způsobem a jsou během něj využívány techniky a strategie, které mohou senioři využít dále v běžném životě.

Paní Marie má za sebou bohatou zkušenost s projekty podobného zaměření: „Trénování paměti se věnuji od r. 2017, kdy jsem si udělala certifikát trenéra paměti u České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Pomalu jsem začínala s trénováním paměti v rámci svého zaměstnání, kdy jsem pracovala se seniory, a vedla jsem program KLAS (Klub aktivních seniorů). Jednou z jeho částí bylo právě trénování paměti. Této aktivitě jsem se začala věnovat více odchodem do důchodu. Dělala jsem kurzy, např. v rámci Seniorgymnázia ve Frýdku, v knihovně, ve Frýdlantu nad Ostravicí v rámci Seniorpointu, v Kunčicích pod Ondřejníkem pro seniory z obce. Dále jsem organizovala několik kurzů pro účastníky seniorské akademie na VOŠ Goodwill ve Frýdku. Vyzkoušela jsem i kurzy ve farnostech, jak ve Frýdku, tak ve Frýdlantu n. O., kde jsem přizpůsobila témata typicky křesťanskému prostředí. Rovněž spolupracuji s knihovnou ve Frýdku, kde jsem v rámci týdne knihoven měla malé „hrátky s pamětí“ pro žáky ZŠ 4., 5., 8. a 9. třídy,“ popisuje své bohaté zkušenosti a vytíženost paní Marie.

Průběh semináře bývá přizpůsoben složení skupiny, pro kterou se program připravuje. „V některých zařízeních nejde jen o trénování paměti, ale trénujeme i jiné kognitivní funkce, např. slovní zásobu, koncentraci, logické uvažování, psychomotoriku, také zpíváme. Je rozdíl, jestli pracuji se „zdravými“ klienty nebo s klienty, kteří už mají známky demence. Každá skupina je jiná, proto musím program vždy přizpůsobovat potřebám účastníků kurzů nebo klientům, za kterými docházím. Právě pro klienty, kteří se hůře orientují nebo mají problém se vyjádřit, je nejlepší zpěv písniček s kytarou, případně s dalšími jednoduchými nástroji. I lidé s demencí si dobře vybavují slova písniček, až mě to někdy překvapí. Co mají ale všechny kurzy a semináře společné, snažím se vždy, aby to lidi bavilo a odcházeli s úsměvem na rtech. Nejlepší odměnou pro mě je, když se klienti na naše společná setkání těší,“ popisuje průběh různých setkání i jejich společný cíl paní Marie.

Během let, ve kterých se zabývá touto otázkou, poznává, jak je důležitá samotná prevence tréninku paměti: „Často se lidé ptají, proč je důležité trénovat paměť a další kognitivní funkce. Říkají, že luští křížovky a to stačí. Já říkám, že nestačí. Náš mozek totiž potřebuje stále nové podněty. Luštění křížovek je sice lepší než nedělat nic, ale je to málo. Proto v našich kurzech děláme různá cvičení jak ústní, tak písemná, zkoušíme a učíme se různé mnemotechniky, třeba jak si zapamatovat nákup bez lístečku, jak si pamatovat čísla a mnoho dalšího. Tím, že mozek zaměstnáváme různými věcmi, vytváříme si tzv. kognitivní rezervu, která je pro nás velmi důležitá. Je důležitá jak pro zdravé jedince, kteří ještě nemají s pamětí problémy, ale hlavně pro ty, kteří už začínají cítit, že to „není ono jako dřív“. Zkrátka trénink paměti nám může velmi zkvalitnit život. Není třeba se ho obávat, nikdo se tam nemusí cítit, že na něco nestačí, právě naopak, lidem se zvedne sebevědomí, když dokážou věci, které jiní neumí. Např. se učíme, jak si zapamatovat kalendář na celý rok, takže bez pohledu do diáře víme, že např. 8. února je sobota. Tohle lidi ohromí. A takových vychytávek je v našich kurzech více,“ snaží se motivovat k práci s pamětí paní Marie.

A na závěr přidává své zkušenosti, které s organizováním seminářů a programů souvisí: „Trénování paměti mě opravdu baví a jsem ráda, že mohu předávat své zkušenosti druhým. Ve všech kurzech vždy panuje dobrá nálada. Hodně se zasmějeme, když se učíme různé mnemotechniky. Prostě, je to dobře investovaný čas.“