Je neděle odpoledne těsně před půl čtvrtou a Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku se pomalu plní. Lidé si přišli poslechnout tříkrálový koncert frýdeckých schol, který je jednou z doprovodných akcí letošní jubilejní Tříkrálové sbírky.
"Ať se naše písně dotknou vašeho nitra a jsou pro vás obohacující", uvedl mimo jiné moderátor Pavel Hrtús, který je zároveň jedním z muzikantů. Jako první vystoupila scholička Ovečky následována scholou Venimus a scholou Didaché. Závěrečná píseň byla propojením velkých i malých a kostelem se nesly tóny písně Půlnoční od Václava Neckáře.
Se svým příběhem vnesl do této atmosféry určité kouzlo ředitel Charity Frýdek-Místek, Martin Hořínek:
Je hluboká noc, ve vzduchu je ještě slabě cítit vůni kadidla a jehličí. Slavností nálada se pořád ještě vznáší v prostoru. „Hele holky trochu nuda, pojďme něco dělat.“ ozve se do ticha. „A co, ty chytrá ozve se, když jsme tu připevněné,“ kontruje ji druhý hlas. „To je fakt, ale na něco přijdeme, nejsme blbé, ne? Budeme si povídat strašidelné historky.“ doplní třetí hlas. „To ne, to jsme dělaly včera.“ Okamžitě zareaguje první hlas. „Chtělo by to něco jiného.“ „Tak si budeme vymýšlet jména, ale ne navzájem, ale každá pro sebe.“ prohlásí zamyšleně čtvrtý hlas. „To by šlo, to jsme ještě nedělaly.“ zamručí souhlasně všechny svíčky na adventním věnci.
„Já jsem vítězství,“ začíná první, „jsme v čele, svítím nejdřív, jsem všude před ostatními. A tady nejdéle vydržím. Prorážím cestu a jsme první.“
„Já jsem úspěch,“ navazuje druhá, „přicházím pozvolna, nejsem hned vidět, chvíli to trvá, než se ukážu naplno. Někdy si dávám načas, ale když mám dobrý základ, vydržím.“
„Já jsem krása,“ doplňuje třetí, „potřebuji světlo, abych naplno zazářila. Nejsem vždy zřejmá hned. Umím být sama o sobě, ale pro plnost potřebuji kolem sebe okolí.“
„Já jsem radost,“ uzavírá poslední svíčka, „přináším potěšení, dávám všemu smysl a završuji celek. Beze mě jsou nejste věci úplné a prožitky jsou jen prázdné formy.“