„Že napíšete opět nějaký článek o těch vašich fotkách co vyhrály?“ zeptal se mě náš ředitel na vernisáži fotek s názvem Můj svět, která opět proběhla ve Slezském zemském muzeu v Opavě.  „Chtělo by to nějaký příběh, jak a proč vznikly“ pokračoval.

Na úvod musím říct, že s napsáním článku problém nemám, no na druhou stranu, co napsat o záběrech, které vznikly pouze z přirozeného impulzu zachytit neopakovatelný okamžik? To mě asi na focení nejvíce baví – sladit své oko s objektivem fotoaparátu, a to na správném místě ve správném čase - tady a teď. Záběry si tedy nijak předem nepřipravuji, neříkám lidem, kam se mají postavit a co mají dělat.  Baví mě přitom momentky, kde je zachycen víceúrovňový kontrast objektu a pozadí, nebo výjimečná hra světel, stínů a odrazů. To na mých fotkách ocenil i pan profesor Jindřich Štreit, který celou soutěž odborně dozoroval. Po vernisáži jsem měl příležitost si s ním o fotkách neformálně popovídat a bylo to velice příjemné setkání. I přes všechny tituly a ocenění, které jako uznávaný fotograf získal, na mě působil velice skromně a přátelsky. To stejné se dá říct o dalších lidech, které jsem na vernisáži potkal a kteří se podílejí na organizaci této výjimečné akce. Děkuji tedy všem, nejenom za ocenění ale i za to, že se dlouhodobě snaží výstavou přiblížit sociální témata široké veřejnosti.