Zobrazit fotogalerii

20. září 2024 Aktuálně u nás

Zkušenosti prvního týdne po povodních

Je týden po začátku deštivého víkendu, který způsobil ničivé povodně nejen v naší zemi. Spousta lidí utrpěla obrovské škody, ale zároveň (jak už to v naší zemi bývá dobrým zvykem) se zvedla vlna podpory a pomoci velké spousty lidí a organizací. O své dojmy a zkušenosti z tohoto týdne se podělila pracovnice Charity Frýdek-Místek, Silva Vojkovská, která byla v těchto dnech díky koordinaci Diecézní charity ostravsko-opavské vyslána do terénu.

Která místa jste v tomto týdnu navštívila?
Jednotlivé organizace zaměřující se na pomoc či podporu lidí v nouzi se snažily rozebrat místa, která byla povodněmi nejvíce zasažena. Spolu s kolegy z Charity Sv. Alexandra, Studénky a Jablunkova jsme byli vysláni do Bohumína, části Šunychl.

Co vás tam čekalo a jak se situace v týdnu postupně proměňovala?
První dny jsme potkávali v rámci monitoringu lidi, kteří se nemohou dostat díky vodě do domovů a čekají na hasiče, až jim vodu ze zahrad odčerpají. Byli mezi nimi lidé, kteří měli zatopené sklepy, ale setkávali jsme se i s těmi, kteří měli zatopené i obytné prostory a mnohdy přišli defacto téměř o všechno. Na konci pracovního týdne se situace malinko proměňovala – lidé už se převážně do domovů mohli dostat a tak začala náročná fáze vyklízení a vysoušení. Zároveň se začaly před domy kupit hromady nábytku a jiných věcí, které už nešlo před povodní zachránit, a které čekaly na odvoz.

V čem spočívala vaše pomoc?
V Charitě Frýdek-Místek, podobně jako na jiných místech, probíhala sbírka potřebných věcí po povodních. Naše práce spočívala v monitoringu, co lidé potřebují a následující dny jsme jim potřebné věci v rámci možností rozváželi. Někdy ale nešlo jen o materiálním pomoc, ale aspoň krátký čas pro to, aby člověk postižený povodní mohl s někým povykládat o tom, co prožívá.

Co lidé nejvíce na místě potřebují?
Šlo o klasické věci, které jsou pro vyčištění domů potřeba – lopaty, rukavice, smetáky, desinfekce atd. Ale jak už jsem říkala, často to jen čas potřebný pro to s někým si o situaci popovídat.

Co byl nejsilnější zážitek v tomto týdnu?
Byl to pro mne velmi silný týden díky tomu, že jsem se mohla setkat s lidmi a jejich životními příběhy, kterých se dotkla obrovská pohroma. Např. jste mladý pár s miminkem, který si půjčí na vlastní bydlení finance a díky povodni téměř o všechno přijde. Nebo naopak jste staršími lidmi, kteří celý svůj život šetří, aby měli na stáří svůj vlastní dům a po pár letech vám ho voda zničí. Podívat se každému člověku, který si něčím podobným prošel, do tváře, vidět v něm slzy bolesti a zároveň i někdy záblesk vděčnosti za malou pomoc. To bylo opravdu silné. Měla jsem přitom na začátku obavy, zda nebudeme lidi otravovat. Na místo toho nás ale lidé vítali s otevřenou náručí, občas jsme slyšeli, že jsme prvními, kdo se po hasičích přišel zeptat, zda něco nepotřebují, a nebo taky, že dobří lidé díky sbírce potřeb ještě nevymřeli.

Co byste vzkázala lidem, se kterými jste se tento týden setkávala?
Aby v nich nevyprchala, i přes velkou beznaděj, víra, že situaci zvládnou. A taky velké poděkování všem, kteří se jim tu víru snaží jakýmkoliv způsobem posilovat.