Na úvod bych chtěla zmínit základní informace o CARe modelu pro ty, kteří slyší tento pojem poprvé. Care - Comprehensive Approach to Rehabilitation neboli komplexní přístup v psychosociální rehabilitaci je modelem pocházejícím z Nizozemí. Cílem modelu CARe je zvýšit kvalitu života osob, které mají zkušenosti s duševním onemocněním. Toto je realizováno prostřednictvím podpory ve vytváření osobních přání a cílů, posílení člověka ve zvládání příznaků nemoci a podpora v získávání a zvýšení kvality životního a sociálního prostředí. V Modelu CARe je vztah člověka a pomáhajícího pracovníka založen na vzájemném respektu, důvěře a snaze orientovat se na to dobré.
Ráda bych své zkušenosti s modelem CARe přiblížila na příběhu jedné z našich dlouhodobých klientek. Klientku Katku jsem poznala v září 2020. Měla za sebou těžkou minulost. Žila rozvedená v bytě, který vlastnila, onemocněla schizofrenií, přestala chodit do práce, seznámila se s „podivným člověkem“, který ji připravil o byt a vzal si na ni „půjčky“. Klientka se dostala do léčebny a poté do azylového domu, protože neměla kde jít bydlet. Při seznámení na mě klientka působila jako velmi pasivní a nekomunikativní člověk, jako žena, která žila „ve svém světě“. Spolupráce s ní byla náročná, nevěděla jsem pořádně, jak s ní navázat spolupráci, klientka odpovídala jedním slovem, většinou ANO, aniž by vnímala význam sděleného. Katka měla veliké výpadky paměti, takže když jsem se potřebovala podívat na všechny podklady k jejím dluhům, tak je stejně nedonesla, protože žádné dopisy od věřitelů neměla, pouze sms zprávy z mobilu. Také bylo náročné to, že klientka se i několikrát během dne telefonicky utvrzovala v tom, kdy má vlastně přijít, co si sebou má vzít – krátkodobá paměť byla zřejmě nemocí hodně zasažená. Bylo pro mě náročné ji vysvětlit realitu s dluhy, které má – předala jsem ji informace o možnostech řešení (kterých řekněme si to na rovinu moc nebylo). Zpětně si uvědomuji to, že jsem ze začátku s klientkou pracovala tak, že se orientuji na problém. Že vše, jak s klientkou pracuji, vychází ze mě, jako z pracovníka, že já mám představu o tom, co by klientka měla řešit, na co zaměřit svou pozornost, že já jsem „odborníkem“ na její problém. Čím více jsem proplouvala do Modelu CARe, tím více jsem byla přesvědčena o tom, že jsem ke Katce započala naprosto opačný přístup, než byl přístup v Modelu CARe. Že já jsem tím „expertem“, který ukáže na problém klientky (v tomto případě dluhy) a řešením problémů se zlepší kvalita jejího života. To byla má mylná představa. Časem jsem poznala, že o dluhy a jejich řešení Katce až tak nejde. Kladla jsem si otázku, co je tím hlavním důvodem, hybnou silou, že i když ve skutečnosti klientka řešit dluhy nechce (není to její priorita), co to je, proč na konzultaci vždy přijde. A dnes už to vím. Vnímám ho jako svůj první „Aha moment“ v Modelu CARe. Katka se na konzultacích cítila bezpečně. Možná to bylo jediné místo v jejím dosavadním životě, kde vnímala, že je přijímána, kde je její osobnost respektována, kde jsem jí k dispozici. Toto vnímala mnohem víc, než sebepodstatnější kroky k odstranění problémů, v tomto případě dluhů. Druhým takovým „Aha momentem“ bylo objevení smyslu v možnosti využití silných stránek Katky. Otevřeně přiznávám, že začátky nebyly jednoduché, necítila jsem se v tom tak jistě, přišlo mi, že otázky formuluji kostrbatě, jsem takovým neohrabaným průvodcem. Pomohly mi v tom rozhovory, intervize s mou vedoucí, která má s aplikací modelu Care do praxe veliké zkušenosti, a tak mi poskytovala zpětnou vazbu, sdělovala možností využití přístupu, konzultovala se mnou jednotlivé případy. To vše mi dodávalo důvěru v tom, že je to správná cesta, na kterou jsem se vydala. Jednou, při rozhovoru o svých silných stránkách, vyjádřila klientka obrovskou touhu pracovat. Což bylo z mého pohledu v tu danou chvílí hotové bláznovství (viděla jsem dluhy, špatně organizovaný režim dne, nemožnost vyjít s penězi, těžkou diagnózy, plný invalidní důchod, apod.). I přes mé pochybnosti, které jsem se snažila dát stranou a nebýt jimi ovlivněna, jsme s paní Katkou začaly pracovat na tomto jejím přání. Bylo krásné pozorovat neverbální projevy klientky v momentě, když jsme začali pracovat na něčem pro ni smysluplném. Rozzářené oči, z nemluvné a pasivní klientky se stala žena, která ví, co by ráda, začala pomalými krůčky aktivně jednat (např. chodit po potencionálních zaměstnavatelích), hovořila o svých minulých zkušenostech ze zaměstnání, které měla ještě před nemocí. Sdělovala, jak pro ni byla práce důležitým smyslem života a únikem ze samoty (byla rozvedená, nestýkala se s rodinou). Katka měla jasně danou představu o „ideálním“ zaměstnání – práce v call centru. Jednou jsem objevila nabídku práce v call centru, ale podmínky pro práci se neslučovaly se zdravotním stavem klientky (dlouhá pracovní doba, omezení stupňů invalidity, apod). Klientka i přesto kontakt chtěla, tak jsem jí ho předala. Za pár dní mi volala a řekla, že pracuje, že si vyřídila změnu pracovní doby tak, aby byla v souladu se zdravotním stavem, obešla si instituce, kde změnu nahlásila (např. úřad práce), změnila režim dne. Ocenila jsem klientku za to, že práci získala, protože cesta k ní byla opravdu náročná. Klientka zvládla velikou změnu. Klientka nyní naše služby nevyužívá. Ví, že má tu možnost se na nás obrátit, nejen, kdyby „něco potřebovala“, ale podělit se o své zkušenosti a zážitky ze zaměstnání. Z klientky, kterou jsem poznala na začátku září, je úplně jiný člověk. Duševní onemocnění nezmizelo, ale tím, že začala pracovat, dosáhla svého přání, zlepšila se jí kvalita života, v očích svých i v očích nás pracovníků obrovsky porostla. Klientka je spokojená, zvládá pečovat o sebe, o byt, možná dokáže hospodařit i lépe s penězi. A hlavně ví, že i kdyby o práci přišla, tak už má zkušenost, zdroje, ze kterých může čerpat. Už jednou situaci zvládla.
Chtěla bych na závěr zmínit ještě jednu přidanou hodnotu Modelu CARe. A to je ta, že ji nevyužívám jen při práci s klienty. Ale Care přístup zcela změnil mé myšlení a také komunikaci s dalšími lidmi. Uvědomuji si stále více, jak je v komunikaci s druhými lidmi důležité vyzdvihovat lidskost, jedinečnost člověka, jeho osobní životní příběh, respektovat jeho individualitu. V tomto mi CARe otevřel oči. Děkuji mu za to, že mi ukázal jiný přístup v kontaktu s druhými lidmi. Já vlastně principy CARe využívám již běžně v životě, a to je asi ten největší význam, který pro mě Model Care má. Všem, kdo mají zásluhy na umožnění, realizaci tohoto kurzu moc děkuji.
Bc. Marie Vysloužilová
vedoucí střediska, sociální pracovník - ZOOM
Tel.: 603 488 176 E-mail: 88EsVWlq%eBEb7bgc8m%C1.7~bGkW_29g