15. května 2023
Aktuálně u nás
Nezbednické prostřeno / Když se soutěž mění v životní lekci
Děti z nízkoprahového zařízení se staly účastníky oblíbeného televizního pořadu Prostřeno!
Pracovnice Klubu Nezbeda umožnily dětem nahlédnout do zákulisí známého pořadu. „Tato myšlenka vznikla při běžném nácviku vaření, kterému se věnujeme každý měsíc. Jeden z klientů pronesl otázku: Jaké by to asi bylo, kdybychom byli v Prostřenu? Tak jsme se rozhodli, že si zkusíme zinscenovat svou vlastní verzi tohoto pořadu v prostředí naší klubovny.“, popisuje sociální pracovnice Adéla Juřicová.
Pět odvážných soutěžících si sestavilo své menu a snažilo se uvařit, co nejlepší pokrmy s omezeným rozpočtem – někteří vsadili na tradiční českou klasiku, jiní se nebáli úplně nových, pro některé neznámých receptů. Aby děti zažily tu správnou soutěžní atmosféru, byl každý z jejich kroků zaznamenáván na kameru. To si samozřejmě vyžadovalo i průběžné komentování, což některým soutěžícím spíše přitížilo, nežli práci usnadnilo. Nechyběly ruličky do ručky, šmejděníčko šmejdění ani závěrečné bodování. Zkrátka se vše odehrávalo tak, jak při běžném natáčení.
O to, jak probíhaly přípravy na osudový den D, se s námi podělil sám výherce soutěže, Petr (10): „Nejdřív jsem šel s taťkou na zkušební nákup. Museli jsme se vlézt do limitu, proto jsem se podle toho musel rozmýšlet a koukat po cenách, abych se vlezl. Doma jsem si to zkusil nanečisto. Pustil jsem si stopky, abych věděl, jestli to stihnu. Když mi to vyšlo, přepsal jsem menu na papír, který pak dostali ostatní soutěžící. Pracovnicím jsem sepsal přesný nákupní seznam, podle kterého mi nakoupily všechno, co bylo potřeba a já už se pak mohl pustit jenom do vaření. Hodně jsem přemýšlel nad „Šmejděníčkem“. Donesl jsem si několik svých věcí – fotbalový dres, fotky z dětství a medaile. A nakonec jsem se nachystal na zábavu, kterou byla pantomima.“
Průběh soutěže byl plný překvapivých zvratů. A jak to někdy bývá, ne všem se účast v soutěži vydařila tak, jak by si představovali. Adam (16), jeden ze soutěžících, musel svou účast předčasně ukončit. „Zúčastnil jsem se jen prvních dvou večeří, potom jsem musel z osobních důvodů odstoupit. Mrzí mě, že jsem u toho nebyl až do konce, protože ty dva večery byly fajn. Jsem ale rád, že vyhrál zrovna Péťa, přál jsem mu to.“ A to byl jeden z faktorů, který narušil harmonogram soutěže. To pro pracovnice znamenalo jediné – okamžitá improvizace, ovšem nic, na co by nedokázaly pohotově zareagovat. Poslední večeře se totiž chopily samy, především proto, aby byla soutěž důstojně zakončena.
A možná právě teď se pozastavujete nad tím, čím je tato aktivita pro děti vlastně užitečná? Má vůbec smysl něco takového dělat, když to potom může vyjít vniveč? Rozhodně ano! Nejen pracovníci, ale i samotní klienti tyto zkušenosti hodnotí velmi pozitivně. Posílení sebevědomí, rozvoj dovedností ale především uvědomění si vlastních schopností. Mimo to, že se tímto děti učí vařit, učí se také základním pravidlům etikety a zdvořilosti, které jsou důležité nejen v roli hostitele či hosta, ale i v životě obecně.
To, co se někomu může zdát jako zcela zbytečné, může být pro druhé životní osudovou lekcí, která změní mnohé. „Dělat něco, když na vás míří kamera, a ještě do toho pořád něco mluvit, aby to nebyly úplné hlouposti, bylo těžké. Ale po tom, co jsem měl to odpoledne za sebou jsem byl už v klidu. Bylo to sice hodně stresu, ale užil jsem si to. Za mě to bylo super a myslím, že i ostatním se to povedlo. Nečekal jsem, že se to tak povede, a už vůbec, že vyhraju. Je pravda, že kdyby nebylo téhle soutěže, tak bych se doma asi vaření jen tak nechytnul.“, doplňuje Petr (10), který v konečném výsledku získal krásných 37 bodů. Kdo ví, možná právě objevujeme budoucí hvězdy kulinářského světa.